Výkon podle metrů čtverečních
Orientačně se dá vyjít z toho, že na obyčejně zateplenou místnost s běžnou výškou stropu vychází zhruba 100 W chladicího výkonu na metr čtvereční. Pokoj o 20 m² tak potřebuje jednotku okolo 2 kW, obývák s kuchyňským koutem 30-35 m² spíš 3,5 kW. To je ale jen výchozí odhad - skutečný výkon ovlivňuje orientace oken na jih nebo západ, počet a velikost oken, výška stropu i to, kolik lidí a spotřebičů v místnosti běžně je.
Byty v posledním patře paneláku, třeba na sídlišti v Nové Ulici nebo na Povlu, se přes den přehřívají od střechy víc než byty ve středních patrech, takže se u nich vyplatí počítat spíš s vyšším koncem odhadu výkonu. Podobně podkrovní pokoje v rodinných domech v Lazcích nebo Neředíně, kde střecha přes den nasává teplo, potřebují obvykle výkonnější jednotku než místnost stejné plochy v přízemí.
Přesné číslo raději nepočítáme jen z tabulky na dálku - na zaměření se podíváme na orientaci bytu, zastínění a skutečnou plochu a navrhneme výkon, který sedí na konkrétní místnost, ne na průměr.
Split, nebo multisplit
Split znamená jednu vnitřní a jednu venkovní jednotku pro jednu místnost. Je to nejjednodušší a nejlevnější řešení, pokud chladíte jen ložnici nebo obývák. Multisplit naproti tomu spojuje víc vnitřních jednotek k jedné venkovní - hodí se, když chcete klimatizaci ve dvou i více místnostech a nechcete mít na fasádě nebo lodžii víc venkovních jednotek vedle sebe.
Nevýhoda multisplitu je v tom, že všechny napojené místnosti sdílí jeden kompresor, takže při běhu na plný výkon ve všech pokojích najednou může celkový výkon lehce klesnout oproti tomu, kdyby měla každá místnost vlastní split. Pro běžné bydlení v bytě 3+1 nebo v rodinném domě to obvykle není znát, u větších dispozic s vysokými nároky na chlazení ve všech pokojích najednou se to řeší individuálně.
Nástěnná, nebo kazetová jednotka
Nástěnná jednotka je standard pro byty a rodinné domy - instaluje se vysoko na zeď, kde nepřekáží a dobře rozvádí vzduch po místnosti. Kazetová jednotka se montuje do podhledu a hodí se spíš do kanceláří, provozoven nebo místností s podhledovým stropem, kde by nástěnná jednotka vizuálně i prakticky nezapadla.
Chlazení i mírné vytápění v mezisezóně
Většina split a multisplit jednotek dnes umí kromě chlazení i topit, což se hodí hlavně v přechodném období na jaře nebo na podzim, kdy topná sezona ještě nezačala, ale byt už je potřeba dohřát. Nejde o náhradu hlavního vytápění na zimu, spíš o praktický bonus, díky kterému jednotka nestojí deset měsíců v roce bez využití.
Hlučnost venkovní i vnitřní jednotky
U bytu s ložnicí blízko oken, nebo v hustěji obydleném paneláku, hraje roli i to, jak hlasitá je jednotka v nočním režimu. Vnitřní jednotky moderních modelů v tichém režimu téměř neslyšíte, u venkovní jednotky je rozdíl mezi modely větší a ovlivňuje ho i umístění - jednotka namířená přímo na okno ložnice se chová jinak než ta na méně exponované straně domu. Při zaměření se ptáme i na to, kde spíte a kde nejvíc trávíte čas, aby umístění sedělo i z hlediska hluku, ne jen technicky.
Nevíte, jestli byste na svůj byt potřebovali split, nebo multisplit, a jaký výkon? Probereme to na bezplatném zaměření a navrhneme konkrétní řešení.
Co ještě pomáhá udržet byt chladný
Výkon jednotky není jediná páka. Vnější žaluzie nebo látkové rolety na oknech orientovaných na jih a západ dokážou výrazně snížit teplo, které se do bytu přes den dostane, a klimatizace pak nemusí dohánět tak velký rozdíl. Podobně pomáhá, když se vnitřní jednotka umístí tak, aby proudění vzduchu mířilo do prostoru místnosti, kde se nejvíc zdržujete, ne jen na nejbližší stěnu.
Ať bydlíte v paneláku v Nové Ulici, rodinném domě v Lazcích, nebo bytě v Hodolanech, princip výběru je stejný - nejdřív spočítat reálný výkon podle místnosti, pak zvolit mezi splitem a multisplitem a nakonec doladit umístění kvůli hluku. Konkrétní ceny k jednotlivým variantám najdete v článku o montáži a ceně.